Milí Vodňanští, na naší radnici je (nezávisle na ročním období) už nějakou dobu docela horko. Životnost zaměstnanců se tu podobá přežití civilisty v minovém poli a soudě podle informací přímo z „jámy lvové“, tento příměr odpovídá i aktuální pracovní atmosféře. Můžeme si samozřejmě říci: „Nóó, sláva – darmožrouti úřednický, konečně na ně došlo a někdo jim provětrá faldy,“ jenže tady přece jde o našeho úředníka – to my ho platíme a chceme, aby pracoval dobře ... nebo snad ne? Máte pocit, že když na vás den co den čeká (neustále přibývající) hora agendy k vyřízení, směna plná naštvaných lidí (nikdo nikdy nechválí) a čučení do blikajícího monitoru, kdy vypadnete maximálně na vykonání fyziologické potřeby a na půlhoďku na oběd … a když k tomu navíc máte šéfa, který s vámi zachází jak s kusem hadru, že to … není „na bednu“ a dá se v tom dělat? Soudě dle fluktuace (počtu odchodů) v posledních letech – NEDÁ!

Tým Vodňany pro změnu

Není to moc „silný kafe“? Jsme v roce 2018? Jak ale jinak nazvat stav, kdy během tří uplynulých let odešlo 31 zaměstanců – více než polovina úřadu. Zažili jste někdy něco takového?

Nový řidičák, stará občanka, vítání občánků, svatba, koupě pozemku, za­placení popelnic – v takových a dalších situacích zajdeme na úřad nejčastěji. Ve Vodňanech máme luxus, neboť jsme jedna z nejmenších ORP – tj. obcí s rozšířenou působostí (celkem je v ČR těchto „malých okresů“ 205). V praxi to pak znamená, že si tu vyřídíte to samé jako na úřadě v Praze či Brně a zpravidla nemusíte stát nekonečnou frontu. To, že úřad je občanovi blíž, tedy nemusí znít jak trapná fráze ...

V posledních letech se ale zdá, že úřední stroj začíná drhnout. Kde to skřípe?

Nová tajemnice

Město má na starosti (doslova) starosta. V čele úřadu ale stojí tzv. tajemník, který je zodpovědný za správné fungování všech odborů. Ideálně profesionální manažer, který stojí v čele týmu lidí, kteří chtějí, aby vše na radnici i ve městě co nejlépe šlapalo. Pan starosta Heřman si vybral do funkce tajemnice na sklonku roku 2014 paní Pavlu Smolovou.

Osobně se s ní nejspíš moc často nepo­tkáte, ale v srpnu roku 2015 jsme si všichni mohli přečíst ve Zpravodaji

rozhovor. Paní tajemnice nám v článku s titulem „Vodňany považuji za své město...“ mj. sdělila: „Jsem velmi ráda, že tým zaměstnanců úřadu je nejen profesně zdatný, ale většina zaměstnanců dává své práci i něco navíc, je prostě vidět, že mají svou práci rádi.“ To nezní špatně, že? Realita je však taková, že většina zaměstnanců (31 z 55) za dobu působení paní tajemnice úřad opustila.

Paní Smolová dále v rozhovoru zdůraznila, že „vyloženě nesnáší lež“ a rovněž že se snaží, „aby každá změna (na úřadě) byla hlavně ku prospěchu občanů, zpříjemnila jim prostředí, v němž jsou jim služby poskytovány“. Předpokládáme, že paní tajemnice si za svými slovy stojí. Potom je nám ale záhadou, proč tolik lidí, kteří i mnoho let obětavě pracovali pro úřad a město, nyní odchází a proč by se atmos­féra na radnici dala krájet.

Stížnosti se množí

Každý můžeme mít samozřejmě dojem jiný, ale v létě roku 2017 dostali všichni zastupitelé dopis. Pisatelé – zřejmě z řad zaměstnanců úřadu – v něm upozorňují na neutěšenou pracovní atmosféru, kterou svým chováním způsobuje paní tajemnice Smolová. Protože se obávají vyhazovu, nechtějí uvést své jméno...

Na závěr zastupitelstva (9. srpna 2017) se o chování paní tajemnice rozhořela na zastupitelstvu diskuse. (Neváhej-te a sami si vše můžete na zvukovém záznamu na webu města poslechnout!) Pan starosta Heřman se v ní jasně vy-slovil: „Já nemám jednu výhradu k práci paní tajemnice. Jsem jí jmenoval do tý funkce a musím říct, že věci, které ona dokáže vysvětlit a vyřešit, jsou velmi dobře pojaty a nesetkal jsem se s tím, že by odmítla komukoliv cokoliv poradit nebo cokoliv komukoliv v jakékoliv věci pomoct.“Ano, pomoci, ale komu a kam?

S kůží na trh…

Naštěstí není na nás posuzovat, jak moc jsou věci popisované v dopise pravdou. A je jasné, že každý zastupitel bude mít na věci trochu – či výrazně – jiný pohled. Celou záležitostí se ale nyní zabývá i In­spektorát práce z Českých Budějovic - tak snad se brzy dozvíme nějaký závěr.

Anonymní řádky z dopisu – jakkoli se třeba zakládají na pravdě – zde nechceme citovat, ale rozhodli jsme se raději zeptat přímo odešlých (i odejitých) úředníků, proč už nejsou na vodňanské radnici.

Je smutné, že i když na městě nepracují třeba několik let, většina měla obavu nám dát veřejnou odpověď... A když už ji dali, nechtěli být uvedeni pod svým jménem... Každopádně ta vyjádření, která se nám podařilo „ulovit“, si můžete přečíst na dalších stránkách Úlovků.

Suma sumárum

Ať už jsme z jakékoliv strany, hnutí, či nám je politika „buřt“, na úřad musíme občas všichni. A rovnice FUNGUJÍCÍ ÚŘAD = SPOKOJENÝ OBČAN by neměla být jen líbivou frází politického programu. Úředníci jsou lidi stejně jako my, a čím lépe a radostněji se jim pracuje, tím lépe pro každého.

Další stránka věci jsou samozřejmě náklady, které výměna zaměstnanců obnáší. Rozumná míra fluktuace, která je dokonce přínosná, se uvádí 5-10%. Pokud je vyšší, už je to drahé – nový člověk se nějakou dobu rozkoukává a zapraco-vává, než najede na plný výkon, potřebuje množství školení a samozřejmě pár věcí pokazí – to všechno musí někdo (v tomto případě my) zaplatit.

Co říci závěrem? Každá organizace fun­guje jen tak dobře, jak dobří jsou v ní lidé, a ti jsou zase jen tak dobří, jak dobří jsou jejich manažeři, kteří si je vybírají a ve­dou. Nutno podotknout, že současný stav na radnici nepřišel sám od sebe, ale zvo­lilo si jej vedení města. Ale kdo ví, možná nám jen uniká pravý záměr starosty, a až odejde poslední zaměstnanec, budeme první úřad v ČR, kde pracují jen roboti – (téměř) zadarmo, neúnavně a bez chyb...

Viktor Blaščák, Pavel Janšta, Tomáš Bednařík

Tvrdá práce pro občana aneb … kulturáková křesílka podruhé

Dne 7. 11. 2016 naše rada města schvá-lila nákup nových sedadel do zdejšího kulturního svatostánku. Už bylo na čase, ale?! Termín instalace se neustále posouvá jako přijetí eura v ČR a se­dadla jsou někde zavřená. Někomu se znelíbila či něco provedla? Budeme asi muset čekat na starostovskou amnestii, aby křesílka byla konečně propuštěna na světlo světa a splnila to, proč byla pořízena. Stala se snad ubohá sedadla rukojmím politické kampaně a dočkáme se jich až před volbami? „Mně už tedy z toho čekání zadek pěkně tvrdne.“

Z pohádky do pohádky

Úředník zařazený do Městského úřadu Vodňany po volbách na podzim 2014 prožíval vlastně pohádkové období. Drak dvanáctihlavý si pravidelně přilétal pro svoji kořist z řad pocest­ných a/nebo koní bývalého krále. Vy­hlédnuté oběti poznaly okamžitě, že budou vsazeny do kočáru potaženého černým suknem, a navzdory osudu se snažily zmenšit lahodnost drakova sousta tvrdou prací nad rámec lidských možností. Snaha byla marná, úředník prošel dalším stadiem - stal se Baja­jou - často bohužel jen v tom smyslu, že oněměl úžasem nad nepopsatelnou dračí záští. Oněměli vlastně všichni poddaní, v království bylo zakázáno ne­jen zpívat, ale i mluvit, někteří se báli vybraného jedince třeba jen pozdravit. Lítá saň však po vyčerpání původních zásob začala požírat laskominy z vlast­ního království. Smutkem oděné kočáry odjíždějí z nádvoří sídla pánů z Vodňan pravidelně již několik let a jejich počet povážlivě vzrůstá. Padají hlavy, bohužel ne drakovy ....

Chceme číst a poslouchat další „pohád­ky“ psané dračím drápem na listině s pečetí neslyšícího krále?

Za použití motivů z českých pohádek popsala své pocity externí spolupracov­nice Týmu Vodňany pro změnu a bývalá úřednice MěÚ Vodňany

Na MěÚ ve Vodňanech jsem praco­vala od února roku 1991, tedy 27 let. K mému odchodu mne donutily pro mne nepřijatelné pracovní podmínky, nik­do mne nedržel pod krkem, nikdo mi nevyhrožoval, nikdo mne osobně nekon­taktoval a nedomáhal se mého odchodu.

Po posledních komunálních volbách odešel předchozí tajemník Ing. Mgr. Hořánek a nahradila jej Mgr. Smolová. Od jejího nástupu do funkce v lednu 2015 se atmosféra úřadu naprosto radikálně změnila. Z úřadu “s úsměvem” se postupně stal úřad plný obav.

Nedomnívám se, že by čtenáře zajímalo, kdo mi kdy šlápl na kuří oko. Současně si ovšem myslím, že by nejen zastupitele města (a ty především), ale i občany mohlo zajímat, kolik peněz takový odchod úředníka a jeho následná výměna stojí město. Každý úředník musí k výkonu své práce složit zkoušku odborné způsobilosti. Některým úředníkům postačuje složení jedné zkoušky, někteří jich musí složit více, a to podle výkonu činností určených náplní práce. Vzdělávací proces úředníka zakončený uvedenou zkouškou hradí ze svého rozpočtu město. A naopak město, které takto kvalifikovaného úředníka z Vodňan získá do svých řad, ze svého rozpočtu ušetří.

Bc. Michaela Pavlisová, (přestupková agenda)

„My, zřejmě jakožto „nejméně přizpůsobiví“, jsme s Ing. Děrdou (městský architekt) šli hned v „první vlně“ těsně po volbách, ještě v poměrně uspokojivé pracovní atmosféře. Odejit jsem byl řádně a neprůstřelně tak, že byl zrušen náš odbor. Čistá práce – nemůžu si stěžovat.“

Ing. Tomáš Bednařík, bývalý vedoucí bývalého odboru investic a rozvoje

Dnešní rozhovor je poněkud netradičně tajemný – oslovený/á si nepřál/a uvést své jméno, ale můžeme prozradit, že jde opět o bývalého zaměstnance MěÚ Vodňany.

Jak dlouho jste pracoval/a na městském úřadu?

Na ůřadě jsem pracoval/a rok a půl.

Co bylo důvodem, že jste zde pra­covat přestal/a? A jakým způsobem jste odešel/la i byl/a donucen/a k odchodu?

Důvodem mého odchodu z úřadu byly neshody ve vedení odboru a to, že jsem byl/a donucen/a odejít z pozice ve­doucí/ho. Poté jsem si začal/a hledat jinou práci.

Jak jste vnímal/a atmosféru mezi zaměstnanci a existoval nějaký zlo­mový moment, kdy se začala měnit?

Na tuto otázku nemohu odpovědět, protože jsem byl/a na úřadu poměrně krátkou dobu. Ale už při mém nástupu tam byla napjatá atmosféra.

Funguje podle Vás teď MěÚ hladce, když se zde neustále točí lidé a od­bory nemají stabilní složení?

Jak už jsem řekl/a, atmosféra na úřadě byla napjatá už při mém nástupu a podle mého mínění se nezlepšila, ba naopak.

Otázky položil Ondřej Šmíd